Kalouskova hájenka

Důsledky roku 1848 se jako v jiných oblastech hospodářství projevily i v lesnictví. Zrušení nevolnictví odebralo majitelům velkostatků levnou pracovní sílu, kterou dosud využívali. Bylo nově zřízeno ministerstvo zemědělství, pod které patřilo lesnictví. Vlastník lesa byl mimo jiné povinen zaměstnávat státem zkoušené lesní hospodáře a personál. Zrušením roboty byli majitelé velkostatků nuceni lesní dělníky najímat. Tím jim sice narostly náklady, na druhou stranu to však vedlo k zlepšení kvality těžby i výsadby. Výhodou pro lesní správu i obchod se dřívím bylo také zavedení jednotné metrické míry v našich zemích. Správu celého lesního majetku vykonával jeden úředník, jehož příkazy plnili příslušníci podřízených organizačních jednotek (revírů, polesí). Vedení jednotlivých složek lesní správy připadalo odbornému personálu v čele s lesním hospodářem. Revíry vedli revírníci (lesní nebo revírní správcové, dříve myslivci). Revírníci hlídali dělníky při výrobě dříví, aby dodržovali správné míry, zakládali a provozovali lesní školky, připravovali paseky k zalesnění a podávali svému nadřízenému informace o provedené práce a chování podřízených.

Hájenky vytvářely především sociální a ekonomický prostor pro život lesníků, hajných a jejich rodin. Bydlení měli hajní a jim podobní zdarma. Na otop dostávali takzvaný deputát. Zpravidla byl u hájoven i kus pole a lesa, případně nějaká ta louka a potom také něco v chlívku či na dvorku (hovězí dobytek, kozy, slepice, koně). A tak se nestalo, že by v okolí hájenek nebyla pokosená tráva a že by se zde něco nepěstovalo. Hajné musela prostě půda v okolí hájenky uživit. Avšak je nutno přiznat, že hajní v hájovně žili nepřetržitě.

Hájenka v lese nad Merklovicemi byla postavena nejspíš v první polovině 18. století, kdy se novým majitelem vambereckého panství stala rychnovská větev rodu Kolowratů-Libštejnských. Posledním známým hajným, který v hájence bydlel, byl panský lesní hajný Vojtěch Kalousek s rodinou. Hájenka byla v roce 1934 zbourána.

Po 2. světové válce byl v blízkosti původní hájovny vystavěn nový objekt, sloužící místnímu mysliveckému sdružení. V okolí byly pravidelně po mnoho let pořádány zkoušky loveckých psů.

I zde, před novou "hájovnou", můžeme dnes nalézt kromě včelích úlů i jeden mlýnský kámen. A příjemné zastřešené posezení pro tuláky místními lesy.