Smírčí kříž

Výskyt kamenných křížů na území České republiky se vztahuje ke středověkému osídlení. Většinou se kamenné kříže nacházely u středověkých obchodních cest nebo na významných místech, kde plnily různou funkci. Dnes je můžeme vidět na turistických stezkách, u kostelů, hradů, na polích a rozcestích. Možných příčin vzniku je více. Mezi zřejmě nejznámější vysvětlení patří, že kříže označují místa tragických událostí. Většinou byly kříže vztyčeny příbuznými oběti. Druhá, neméně známá teorie je spojována se středověkým a raně novověkým právem. Tehdy se lidé řídili obyčejovým právem. Bylo právem nepsaným a ovlivnilo celý budoucí vývoj práva. Před obyčejovým právem se řešily spory zejména tzv. krevní mstou, která se uplatňovala v případě, že něčí příbuzný byl někým zavražděn. V případě, že někdo spáchal vraždu nebo jiný násilný trestný čin, mohl za určitých okolností uzavřít s rodinou pozůstalého smírčí smlouvu. Strany se většinou dohodly na finančním odškodnění a mnohdy smlouva obsahovala povinnost pachatele umístit na místě činu kříž.

V okrese Rychnov nad Kněžnou se aktuálně nachází 17 smírčích křížů. A na katastru města Vamberk tři.

Kamenný smírčí kříž "U Spálené jedle" je vysoký 98 centimetrů. Na čelní straně kříže je vyobrazen reliéf meče. Podle pověsti na místě smírčího kříže v roce 1355 v souboji s Janem "Čertem" Drslavcem zemřel Sezima z Dobrušky. Sezimova manželka Eliška podala na Jana Drslavce žalobu, ve které ho obvinila z vraždy. Jan Drslavec stanul před soudem, kde objasnil, že se nejednalo o vraždu, ale o smrt během souboje. Císařem Karlem IV. byl 4. června 1360 omilostněn. Vdova se s rozsudkem velmi těžko vyrovnávala, a tak na místě souboje nechala vztyčit kamenný kříž. Lze soudit, že onen souboj se skutečně stal. Král Karel IV. si jej poznamenal do svého deníku, ze kterého jej opsal historik Pelcl do svého díla "Kekárl de furte" (str. 631-9).

Kříž postupně upadl v zapomnění, byl povalen a zmizel pod nánosem hlíny a jehličí. Na místě zakořenila jedle, která byla po více jak dvou stech letech pokácena. Při odstraňování pařezu stromu, v 70. letech 19. století, byl kříž objeven. Že tato památka byla odkryta a zachována vděčíme především panu Janu Vostrému, lesnímu vamberského statku. Dle J. F. Krále vznikla ovšem pověst až po nalezení kříže. V roce 1966 byl kříž zrenovován a usazen do betonového podloží merklovickými občany.