Kája Vamberman: 7. Spolky, sporty

26.06.2019

Kromě pomoci vambereckému průmyslu byl Kája Vamberman aktivní i při zakládání různých spolků, pěstujících kulturu nebo sport, a aktivně se zapojoval do jejich činnosti.

Ustavení hasičského sboru ve Vamberku v roce 1873 bylo vítáno s velkým pochopením. Od mládí (1886) byl jeho členem i Kája Vamberman. Postupně se ve sboru vypracoval až na skladníka, starajícího se o sklad hasičského nářadí. Tehdejší hasící potřeby byly velice primitivní, včetně používané malé ruční stříkačky na dřevěném podvozku. Sbor se postupně dovybavoval a počátkem 20. století zakoupil novou ruční stříkačku zn. Slavie. Na jejím zakoupení měl opět největší podíl Kája Vamberman, který získal většinu peněz od přítele Ludikara, který v pražském sportovním klubu Slavia uspořádal peněžní sbírku. Jedinou podmínkou "slávistů" bylo, aby stříkačka nesla jméno jejich klubu. Při modernizaci se podařilo Kájovi získat novou motorovou stříkačku firmy Smejkal z Vysokého Mýta s výraznou slevou, neboť v předchozích letech působil i jako jejich prodejce na volné noze a udal několik stříkaček sborům po okrese. Slavnostního svěcení nové stříkačky se však již neúčastnil, neboť se po něm ve Vamberku slehla zem.

V roce 1895 se Kája stal zakládajícím členem Spolku pro zřízení školy ve Vamberku. V té době se ve Vamberku vyučovalo se ve všech možných prostorách (radnice, přilehlé budovy, hospoda), a tak jediným řešením byla stavba nové školní budovy. Dodnes se mylně traduje, že o umístění školy rozhodla náhoda. V roce 1898 ze 14. na 15. května postihl Vamberk velice zhoubný požár. Shořela řada panských stodol, tři obytná stavení, farní kostel svatého Prokopa a vedlejší kaple zasvěcená Kristu pánu v žaláři. Až pečlivým studiem dostupných archiválií se nám podařilo zjistit, že sklad hasičského nářadí, nacházející se tehdy přímo v prostoru mezi stodolami a kostelem byl zamčen na petlici. A než se našla odpovědná osoba (skladník Kája) a klíče, bylo dílo dokonáno. Tak vlastně Kája Vamberman rozhodl za znesvářené strany otázku, kde bude stát nová škola. Vyučování v nové budově začalo dne 5. září roku 1905. Ke škole, respektive k zavedení nových předmětů se váže další Kájova aktivita. Po dlouhém boji se mu podařilo na sklonku jeho působení ve Vamberku prosadit od nového školního roku 1923 - 24 zavedení nových předmětů - ruční práce a občanská nauka.

Hned z počátku nového století, v roce 1901, byl Kája Vamberman spolu s Oldřichem Šmorancem jedním ze zakládajících členů Spolku pro postavení a vydržování pomníku Mistra Jana Husa ve Vamberce. Po třech letech příprav a prací byl 3. července 1904 na náměstí vztyčen Husův pomník. Podle modelu sochaře Kalvody byl realizovaný kameníkem Koukolem. Oslava, která se toho dne konala, byla obrovská. Zazněl projev starosty Adolfa Vyskočila. Vřele byl přijat i proslulý řečník z Rychnova JUDr. Jindřich Štemberka, který vyzdvihl jak Husovo dílo, tak i úsilí členů spolku.

V roce 1903 byl Kája Vamberman, co by vídeňský rodák, ustanoven místními průmyslníky za město Vamberk do funkce zapisovatele nově vzniklé Společnosti místní dráhy Doudleby - Vamberk - Rokytnice, určené k jednání zejména s rakouskými úřady pro získání povolení na stavbu železniční dráhy. A ač přístupy všemožných úřadů nebyly moc vstřícné (bylo podáno i několik stížností), nakonec vše dospělo ke zdárnému konci. Holt, není nad to, když zápisy z jednání prováděl člověk zapálený pro věc, kterému, jak jsme zjistili, nebyly proti srsti ani drobné menší úpravy dohod, hovořící ve prospěch stavby dráhy. Hlavně, že na všem byla ta správná razítka a podpisy, ne? (kdo by také celé četl ...)

Kája Vamberman se kromě kulturního vyžití nevyhýbal ani většímu a organizovanému pohybu. O jeho zásluhách ve vamberecké turistice jsme již psali.

První zmínky o fotbale ve Vamberku jsou z roku 1905 a jistě není překvapením, že jedním z prvních členů fotbalového kroužku byl i Kája Vamberman. Přehled o fotbale a jeho pravidlech načerpal od přítele Pavla Ludikara, člena pražského sportovního klubu Slavia. A byl to on, kdo domluvil první zápas s rychnováky, konaný 12. 8. 1906 na louce na Bačince. Vzhledem k tomu, že do tisku nechal inzerovat konání zápasu, ale po zápase nenahlásil výsledek, je zřejmé jak asi celý mač dopadl. Hraní ho však velmi rychle přestalo bavit. O to rychleji se vžil do role, dnes bychom řekli skauta či bafuňáře, který sháněl pro Vamberk dobré "čutálisty" z okolních obcí. Fotbalový úpadek po roce 1928, kdy Kája Vamberman mizí neznámo kam, hovoří za vše.

O působení Káji Vambermana na letních olympijských hrách v Londýně roku 1908 jsme zmínili v předchozí kapitole, věnované spolupráci s hrabětem Lützowem. O "hře v šachy" a založení Orla pak bude zmínka v kapitole věnované Bednářovým.

Dosud nerozluštěnou záhadou je pro nás pak teprve nedávno objevena další aktivita Káji Vambermana, tentokrát v Poradně pro matky a kojence.